Karel Kristlík: Pro některá děvčata to bude první kontakt s 1.ligou

V neděli odehrajete první mistrovské utkání na Julisce. Jak jste se s holkami připravovali na první ligové utkání?
Každá letní příprava je z pohledu trenéra krátká. V mládežnických kategoriích to platí obzvlášť, protože s polovinou týmu se seznámíš právě až při letní přípravě. Ta nám začala poslední týden v červenci, a to velmi pozvolna spojenými tréninky s WU15 pro nedostatek děvčat, která ještě trávila dovolené s rodiči nebo na letních táborech. S celým týmem jsme se potkali v podstatě až na soustředění, které již tradičně proběhlo v Dolní Poustevně a kde jsme se krom klasických dvoufázových tréninků zaměřili na kompenzace a teambuilding. V rámci soustředění jsme v týdnu odehráli přípravné utkání proti Liberci a v sobotu ukončili soustředění trojzápasem proti chlapcům z Kladna, Junioru Chomutov a znovu děvčatům z Liberce. Před ligovým zápasem nás čeká ještě jeden zápas v rámci okresu, kde budeme hlavně ladit posty. V pátek nás čeká poslední trénink, kde se zaměříme na TE-TA přípravu a trochu si po těch náročných čtrnácti dnech odpočineme, protože ty hodiny tréninků a zápasů nám dali zabrat všem, a hlavně se zkusíme naladit právě na první ligové utkání. Pro některá děvčata to bude první kontakt s 1.ligou, takže i tahle část je důležitá.

Co tě přivedlo k děvčatům?
V průběhu minulé sezóny jsem se byl několikrát podívat na tréninky žákyň, které vedla Tereza Hoffmannová. Na tréninky jsem přivedl na zkoušku děvčata ze Rtyně nad Bílinou, ve které působím jako sekretář a trenér U13 a U15. O pár týdnů později mi volala šéftrenérka Barbora Cankářová, zda bych jim nepomohl s kategorií mladších žákyň, do které Teplice hledaly nového trenéra. Jelikož to pro mě byla nová výzva a čistě dívčí tým jsem nikdy netrénoval, tak jsem po pár zápasech, trénincích a zjištění, že to časově zvládnu, na to kývl.

V realizačním týmu určitě nejsi sám.. Mohl bys nám představit další členy kategorie WU13?
Ne nejsem. Jako druhý trenér se ke mně připojil Pavel Zuleger, otec naší brankářky, která postoupila do žákyň z přípravky. Dále v realizačnímu týmu je trenér brankářů Dan Žižka a u týmu zůstala vedoucí Veronika Kuncová, za což jí děkujeme. Administrativa není chlapskou silnou stránkou a také máme více času se věnovat fotbalu.

Jak jsi s tímto realizačním týmem spokojený?
Všichni jsme si sedli hned od začátku a rozhodně máme co dívkám předat. Závěrečnou známku nám budou muset vystavit holky a jejich rodiče, ale už teď máme pozitivní ohlasy, a to nás posouvá dál.

Byla to velká změna přejít do ženského fotbalu?
Ne. Fotbal žen a dívek se od chlapského fotbalu až tolik neliší. Má to svá specifika, ale věřím, že právě muži trenéři mohou přinést těmto kategoriím prvky, které zde chybí, a naopak si můžeme odnést cenné poznatky. Každému to dá do budoucna něco.

Sneseš kritiku od šéftrenérky ženského úseku Barbory Cankářové?
Kritiku snesu nejen od Báry, ale od kohokoliv. Fotbal je o komunikaci, chceme-li to od dětí napříč kategoriemi, musíme umět komunikovat spolu jako dospělí. Když trénuješ, zaměřuješ se na nějaký detail, pro který nemusíš vidět jiné chyby, které ti unikají. Od toho jsme tým, abychom si vzájemně pomohli a získali tak nejlepší výsledek.

Co tě nejvíce překvapilo?
Na tohle bych rád odpověděl něco pozitivního, ale největším překvapením pro mě bylo zjištění, jak je fotbal žen a dívek všeobecně v ČR podceňovaný, a to na všech úrovních. Všichni chceme vidět vyhrávat naší reprezentaci, hrát tu holku v televizi, ale nechceme k tomu vytvořit podmínky. Je to obrovská škoda. FAČR už nějaké kroky učinil, ale otázka je, zda to stačí, kdy se to projeví a jestli vůbec? Ostatní země nám v tomto utekly mílovými kroky a opisovat je nestačí. Každý, kdo opisuje, je až ten druhý. Je potřeba se chytit za ruce a dát do toho to nejlepší co můžeme a dokážeme - a to nejlépe už včera.

Jaké máš plány do této sezóny?
Cílem bude rozvoj individuálních dovedností jednotlivců jak fotbalových, tak i mentálních. Ale zejména se zaměříme na týmové pojetí hry a vytvoření kamarádského prostředí, kde se všichni budou cítit dobře. V týmu můžeš mít samé hvězdy, ale pouze jako jeden tým můžeš vyhrávat a mít radost ze hry. V této sezóně budeme hrát 1. ligu mladších žákyň a také okresní přebor. Právě okresní přebor budeme využívat jako tréninkové utkání k rozvoji dovedností všech hráček. Současně je našim cílem, aby měla všechna děvčata odehráno stejně minut v utkáních v jednom týdnu a okresní přebor je k tomu ideální. V 1. lize budeme chtít uhrát co nejlepší výsledek. Celkově ale chceme děvčata dobře připravit pro starší kategorie a ideálně pak nějakou vidět se lvíčkem na prsou v televizi. Celý realizační tým si dal navíc za cíl vzdělávat nejen holky, ale i sebe. Zrovna minulý víkend byli všichni kromě mě na trenérském kurzu, včetně naší vedoucí družstva a já čekám na vyhlášení termínu licence UEFA B Mládež, kterou chci projít a poté získat licenci UEFA A Mládež.

Proč zrovna zaměření na mládež?
Děti mě baví a hrají srdcem. Dovedou tě každý den překvapit něčím novým. A v tom jim chci správně pomáhat. Rád si i zatrénuji s přípravkami. Tam je ten přístup ještě čistější, přímočařejší a děti hltají každou tvou radu a pokyn.

Jaký máš názor na ideální věk pro přechod holek do čistě ženského fotbalu?
Dříve jsem zastával názor, že čím později, tím lépe. Myslím tím hrát do dovršení věku 15 let. Dnes už si to nemyslím. Ideální je podle mě přechod z přípravek do mladších žákyň, kde už by dívky měly hrát v klubu, resp. čistě dívčím týmu, kde jim jsme schopni poskytnout ideální podmínky pro jejich další rozvoj. Kontakt s chlapeckým fotbalem kompenzujeme účastí v okresním přeboru, kde se naše holky jako mladší, tak starší žákyně prezentují velmi kvalitním fotbalem.

Co bys řekl závěrem?
To je těžké. V hlavě se mi toho honí mnoho. Určitě bychom si měli popřát do nové sezóny hodně úspěchů, a to nejen pro naší kategorii, celý klub FK Teplice, ale pro celý český fotbal. Měli bychom se ale také zamyslet nad tím, zda investujeme do mládeže potažmo dívek dostatečně. Na to si každý musí odpovědět sám. Svůj názor na to už jsem vyjádřil.