Jakub Hora: Na stadionu byla neskutečná atmosféra
Svůj teprve druhý prvoligový zápas odehrál proti Slavii Praha Jakub Hora, který jinak nastupuje za třetiligové béčko. A povedl se mu, stejně jako se povedl celému teplickému týmu. Skláři s favoritem překvapivě remizovali 1:1, Hora v obraně předvedl, že je příslibem teplické kopané.
Pro tebe to musel být snový zápas, protože jsi hrál v obraně, která v minulých zápasech nefungovala, jak by měla, ale tentokrát byla pevná; Slavii jste pouštěli do minima vyložených šancí...
Pár šancí měla... Ale určitě nám to tak nějak fungovalo. Byli jsme na to vše připravení, trenéři do nás od začátku týdne hustili, co nás čeká, že to bude těžký soupeř. Trénovali jsme posuny, které jsme měli zažité, pořád jsme je opakovali. Na Slavii to fungovalo, i když se nám tam trošku dostávali. Přežili jsme penaltu, to byl kritický moment, a máme bod.
Ty osobně jsi měl také nějaký kritický moment?
Mnohokrát... Byl jsem pod tlakem. Ale snažím se to nepřipouštět, i když mě občas něco rozhodí. Jako třeba v prvním poločase, kdy jsme hrál balon, který by šel do autu. Byl z toho závar před naší brankou. Tohle vždy musím hodit za hlavu a hrát dál.
Je to o zkušenostech, ty hrají velkou roli.
Je to tak, hrál jsem teprve druhý ligový zápas. Ten minulý byl s Pardubicemi na konci minulé sezony, kdy už o nic nešlo. Teď jsem nastoupil proti Slavii, byl to pro mě neskutečný moment. Na stadionu byla neskutečná atmosféra, hrálo se pod světly, ochozy byly zaplněné. Ale nervozita ze mě spadla, když rozhodčí písknul do píšťalky, to se pak hned jde za balonem a koncentruji se na hru.
Kdy ses dozvěděl, že nastoupíš?
V pátek při tréninku. Z nácviku se to dá tak nějak vyčíst, že budete hrát. Byl jsem z toho hodně nervózní, měl jsem co dělat, abych večer usnul. A ráno jsme vstával brzo.
Co teď udělat pro to, aby ty starty přibývaly?
Musím dál pracovat na sobě. Celý tým musí dát pracovat. Řekl bych, že jsme tímto zápasem ukázali, že by nás nikdo neměl podceňovat, že když se táhne za jeden provaz, tak to jde, tak se není čeho bát. Jen škoda, že se to nedotáhlo do vítězného konce.