Jaroslav Harušťák: Projev hry i fanoušci jsou v Teplicích lákadlo

Jak se seběhl váš přesun do Teplic?

Po jarní části, kdy jsem hostoval v Prostějově, jsme měli s agenty pocit, že bych si měl zkusit první ligu. Teplice projevily zájem asi 2 týdny zpátky a jsem rád že se to dobře seběhlo a už jsem tady a moc se na to těším.

Takže jste si s agenty říkali, že už to chce posun ze druhé ligy?

Já už jsem strávil sezonu v Lotyšsku, po které jsem se vrátil na půl roku do Česka do druhé ligy. Už jsem cítil, že mám nějaké zkušenosti a vyhrál jsem se, a mohl bych tu první ligu v Česku hrát.

Slyšel jsem, že už jste měl takové úmysly v zimě, šlo o zájem z Pardubic?

Ve fotbale to tak je, proběhl tam nějaký kontakt, ale nenabralo to vážnější spád. Myslím si, že je to tak, jak to mělo být. Jsem rád že můžu být v Teplicích.

Měl jste zvýšenou motivaci ukázat se, když jste v Lotyšsku nebyl tolik na očích?

Je to přesně tak, měl jsem motivaci po návratu do Česka ukázat, jak jsem se vyhrál a zlepšil. To chci teď dokázat i na ligových trávnících.

Lotyšsko je taková neobvyklá destinace pro mladého hráče, jak k tomu angažmá došlo?

Byla to taková náhoda. Z Baníku jsem šel hostovat do Chrudimi, ale tam jsem si nesedl s trenérem a hledali jsme s agenty co dál. To Lotyšsko z toho nějak vyplynulo. Od začátku jsem agentům říkal, že půjdu i na konec světa, abych si splnil svůj sen. Odjel jsem tam na testy a na prvním tréninku bylo -20 stupňů, to bylo hezké přivítání. Ta sezona byla ale super, získal jsem spoustu zkušeností a přátel, hodně mě to posunulo.

Asi vás to nakoplo, když jste se takhle zviditelnil?

Určitě. Ono se to nezdá, ale je to první liga a v pobaltském regionu je dost sledovaná. Sezona se mi povedla, všichni se ke mně chovali krásně a budu na to vzpomínat v dobrém. Byla to super zkušenost.

Říkal jste, že půjdete i na konce světa abyste si splnil svůj sen. O jaký sen jde?

Teď jsem tady, takže první krok je poprat se o základní sestavu a hrát ligu. Poté uvidíme co dál.

Jste tedy ten typ, co má své fotbalové sny?

Každý, kdo začíná s fotbalem, má svůj sen. Já chci hrát na velkých stadionech před hodně diváky.

Vaše pozice bude na levé straně?

Ano, jsem levák a těch není tolik. Ať už jde o levého halfbeka, nebo stopera, je mi to jedno. Na levé straně se cítím dobře

Těch nabídek asi bylo trochu víc, proč zrovna Teplice? Ze Slezska to není úplně blízko.

Z Ostravy je to sem asi úplně nejdál, ale na cestování jsem zvyklý z Lotyšska. Teplice měly nejserióznější zájem, jejich jednání bylo konkrétní a věcné. Ne že bych Teplice tolik sledoval, ale vidím, jak se tu vše zvedá. Ať jde o sociální sítě, nebo o postup do prostřední skupiny. I proto byly Teplice nejlákavější z týmů, co byly ve hře.

Stávají se Teplice lákavou adresou pro mladé hráče, i díky úspěchu Labíka či Kričfalušiho?

Ano, jde i o sympatický herní projev a krásný stadion. Navíc začínají chodit lidé, fanouškovské tábory se spojily. Je to velké lákadlo.

Jako jaký typ fotbalisty by ses popsal? Trenér Frťala chce od hráčů týmovost a pracovitost.

Řekl bych že jsem pracovitý, nic nevypustím, a velkou předností je levá noha.

Jaký byl život v Lotyšsku,jak to tam vypadá, a jak tam k fotbalu přistupují fanoušci?

Bylo to složitější, protože Daugavpils je rusky mluvící město úplně na východě a Lotyšsko se snaží, aby tam mluvili lotyšsky. Ale lidé jsou ve městě milí a udělají pro vás všechno, takže fantastická životní zkušenost.

Promítají se i tam nějaké dopady Rusko-ukrajinské války?

Nechtěl jsem tam o tom s nikým moc mluvit, je to od toho konfliktu kousek. Lidé tam válku ale hodně odsuzují, kvůli tomu že to mají nejblíž.

Jak lotyšští fanoušci prožívají fotbal?

Tím že až do dubna či května je v Lotyšsku sníh, tak fotbal tolik netáhne. Mají raději basketbal. Jsou tam diváci, co zatleskají, ale fanouškovské kotle moc nemají.