Jan Rezek: V Boleslavi neprodáme kůži lacino
Asistent trenéra Jan Rezek odpovídal před nedělním utkáním v Mladé Boleslavi na otázky pro klubový web.
Teplice jedou do Mladé Boleslavi, kde již na jaře hrály a prohrály. Co se musí udělat proto, aby to tentokrát dopadlo lépe a utkání znovu nerozhodl brzký gól…
Samozřejmě je důležité pohlídat si hráče, o kterých víme, že góly dávat umí. Boleslav má ve svých řadách výborné hráče, nebude je to jednoduché. Paradoxně jsme tam ale předvedli jeden z nejlepších výkonů, po gólu jsme je v první půli téměř nepustili na naši polovinu. To, že jsme ten zápas výsledkově nezvládli, to však znehodnotilo. Chceme hrát aktivně a neprodat svou kůži lacino.
Boleslav je jedním z mála týmů, které proti Teplicím v sezóně získaly 6 bodů…
Je to tím, že jsme proti nim nebyli dostatečně kvalitní v koncovce. Když si z hlavy vzpomenu, tak tam byla řada příležitostí dát gól, Abu tam měl střeleckou smůlu. Dostali jsme první gól a sami jsme nevstřelili dlouho žádný. Ten skórující tým je v české lize většinou v mentální výhodě.
Skoro až rekordnímu počtu hráčů hrozí vykartování za čtyři nebo osm žlutých karet. Nemáte z toho trochu strach? Kdyby se to v Boleslavi nějak zvrtlo, najednou může být se skládáním sestavy problém…
Víme o tom, ale nemůžeme nějak spekulovat. Někteří hráči by pak možná skoro nemohli hrát, kdybychom je chtěli šetřit. V této fázi soutěže to není možné, není důvod na to extra koukat. Je to součást fotbalu a pokud někdo dostane další žlutou, tak dostane šanci někdo jiný.
Chybět bude určitě Dan Trubač, který je zraněný do konce sezóny. Vyžaduje absence důležitého záložníka nějakou úpravu taktiky?
Nečekal to nikdo a je to nepříjemné. Máme v kádru ale podobně nastavené kluky, jako je Lanži nebo Sedy, kteří dokážou jeho roli zastoupit. Dan byl obrovsky přínosný pracovitostí i fotbalovostí, přidával navíc góly. V tomto ohledu chybět bude, ale je to realita, neovlivníme to. Snažíme se tým připravit nejlépe jak to jde.
Otázka trochu na tělo, koukal jsem že jsi ještě o něco mladší než Marek Matějovský, který se vrátil po zranění na lavičku Mladé Boleslavi. Neříkáš si někdy, jak je to možné, že vydržel hrát o tolik déle?
Samozřejmě ho sleduji, občas mu napíšu, když třeba překonal nějaký milník. Obdivuji ho. Musím zmínit, že byl dost jiný hráč než já, zakládal jsem si hodně na běhání. On byl vždy fotbalovější, a spíše rozdával míč klukům podobným mně. Já už na konci kariéry cítil opotřebení těla a nechtěl jsem končit nějakým zraněním. Jemu držím palce, aby teď ten konec dohrál ve zdraví.
